Piknikové odpoledne
Když jsem bydlel na Červeném Vrchu, za domem byla malá zahrádka a trávník. Pěstoval jsem tam zeleninu, ale také se tam dalo na trávníku odpočívat. Naplánoval jsem, že se spolubydlícím Petrem a s Hankou uděláme opékací odpoledne.
Připravil jsem gril, dřevěné uhlí, nakládané maso na opečení, zeleninu… něco k pití a v duchu jsem si přál, aby to všechno proběhlo v pohodě.
Hanka v Praze byla jen na skok ale užila si to. Z kamaráda Petra, který byl přirozeným gentlemanem, byla nadšená.
Za nějaký čas nás pak Petr pozval do svého nového bytu na Bílé Hoře, kde jsem byl na návštěvě také s Hankou.
Tuhle vzpomínku jsem musel silou vůle rekonstruovat z paměti. Sama od sebe by mne už nenapadla a divím se, že jsem jí téměř zapomněl. Proč jsem jí zapomněl? Asi proto, že už jsem to místo opouštěl a nic mne k němu nepoutalo. Možná že mi paměť vyplňují spíš příběhy, které mají v sobě víc emocí. Ale ne těch hezkých.
