paddock závodiště v Chuchli
Když se jely v neděli dostihy v Chuchli, někdy jsem se tam šel podívat. Tedy jen v případě, že tam přijela i Lucie z K. která jezila na koních jako žokejka. Tady v Chuchelském závodišti většinou nejela, jezdili jiní žokejové. Ale potkali jsme se na tribuně, prohodili pár slov, dívali se na koně. když mne požádala, fotil jsem nějakého koníka. Ale na focení nakonec byli lepší fotografové.
Lucii jsem později mohl navštívit v K. kde stále žije. Pozdravil jsem jí přes internet že jsem tu a že jsem nezapomněl. Ale ani ona, ani já už jsem neudělali ten další krok k sobě. A tak jsme se už neviděli, přestože žijeme ve stejném městě. Mělo to možná nějaké hluboké příčiny, v nedotažených vzpomínkách z té minulé doby. Oba máme introvertní povahu a nechtělo se nám udělat ten krok vstříc. A tak už jsme ho neudělali.
Lucie stále miluje koně… celý život je u koní. Pro koně žije. Pochopil jsem, že kde jsou velkou láskou koně, nebo psi, tam je míň místa v srdci pro muže.





