K rybníku Milavy jsme v dětství jezdili s rodiči na dovolenou. V kempu jsme stanovali s velkým stanem, měli vybavení pro kempování, tedy různý kempinkový nábytek, vše skládací, plátěné.. propan-butanovou bombu a vařič, spali jsme na nafukovacích matracích pod spacákem… Prostě kempový život. S námi sem jezdilo i několik spřátelených rodin z Prahy, také s dětmi.  Takže jsme tu bývali docela velká parta. To přátelství rodin drželo i v Praze. občas jsme chodili na návštěvy.  Návštěvy! Něco, co s moderní dobou, mobilími telefony a internetem zmizelo.. do nenávratna.

Ale zpět do letního kempu… Chodili jsme v partě dětí společně do lesa, na houby, na borůvky.. na suché dřevo na topení. Často jsme tahali soušky po silnici vedoucí přes hráz rybníka až do tábora. Dřevo jsme nařezali a nasekali a měli pak na topení u táboráku. Taky nám rodiče pořádali různé „letní olympiády“. To byly zábavné hry pro nás děti a taky dospělé. Různé soutěže, sportovní zápolení, … hry o výhry, kterými byly různá cukrátka a odměny.
Některé soutěže vyžadovaly přípravu, takže se to nejdřív vyrábělo ze dřeva nebo papíru… tvořilo se, kreslilo se. Pro nás děti skvělá zábava. Na tu dobu.

Z té doby mam ještě pár záběrů z 8mm kamery, natáčel táta. Občas jsme si to pouštěli doma na promítačce. Abychom si připomněli ty zážitky.

Později, když už jsem byl dospělý, jsem nechal ty filmové záznamy digitalizovat a nahrál jsem je jako videa do YT, aby se na ně dalo dívat v televizi. Ta černobílá zrnitá kvalita je naprosto strašná, ale hodnota těch pár záběrů je pro mně a snad i pro pár ostatních velmi cenná. Zůstalo to jako obraz do dávné minulosti.  Jako by to už nebyla pravda.
Představte si, že deset let před tím už jinde lidé lítali do Vesmíru… a přesto tyhle záběry působí, jako by byly z mnohem méně moderního světa.  Ale ty vzpomínky v duši jsou pro mně víc cenné, než cizí lety do vesmíru.

Pamatuji si různé neukotvené detaily, prostředí kempu, kiosek kde se dalo něco koupit, vůně lesa…, sbírání borových šišek v chatové oblasti i smrad veřejných záchodků. Rákosí u rybníka, vodu v rybníce která byla občas bahnitá a studená. Koupali jsme se. Měli jsme nafukovací člun a lehátka… a pádla…  Chození mezi stany a překračování stanových šňůr. Hledání kudy nám teče do stanu, když pršelo.  …lovení stanu z rybníka, když byla velká bouřka a vítr.

Do kempu na Milavy jezdili do karavanu také příbuzní, z prahy i z Písku… celé rodiny. Trávili tam mnohem víc času, protože neměli vlastní chatu, nebo zahrádku. Takže karavan a kempování byla jejich rekreační náplň a letní způsob rekreace. Karavan jim tam zůstával trvale. Spoustu let.

Když děti z rodin zestárly… pak už tam přestaly jezdit. Pak už nevím. Zmizelo mi to z pozornosti