Hanka chtěla navštívit svou kamarádku v Praze a navrhla, že se s nimi společně můžu potkat. Dohodli jsme se, že navštívíme pražskou botanickou zahradu. Vyzvedl jsem  nejdřív Hanku  na AN nádraží Florenc a pak už jsme se společně setkali a procházeli po zahradě. To děvče o které se chci zmínit byla dcera té její kamarádky.

Dozvěděl jsem se, že z nějaké zdravotní situace, kterou v dětství měla a zároveň z následné medikace se jí stala věc, která poznamenala její další život. Její duševní rozvoj. To děvče zůstalo mentálně ve věku dítěte, zatímco její tělo přirozeně rostlo a dospívalo. Už to nejde změnit. Jde s tím jen žít.

Příběh který se děje, není úplně běžný. Ale když se někomu stane, poznamená ho to na celý život. Celou rodinu.
Dívka byla s námi pod dohledem matky… A já jsem byl tam s nimi a vnímal jsem je všechny.
Život lidem chystá různé výzvy a já jsem velmi dobře věděl, co to znamená.

Krátká procházka po botanické zahradě na chvíli skončila posezením a občerstvením, pak už jsme se vydali dál.