Vlaková přestupní stanice směr Příbram.
Často jsme tam čekali v nočních hodinách při cestách na transport. Čekárna taková staromódní, s kamny na uhlí. V zimě bylo i teplo, ale strašně neútulno. Jak už takové čekárny bývají. V nouzi se dalo i spát na lavicích, pochopitelně za plného světla… Jen kosu jsme si museli ve spánku držet, nebo si na ní lehnout, aby nám ji nikdo neukradl.

Čekárna byla cítit buď odporným potem z vojáků, nebo popelem a spalovaným hnědým uhlím z kamen.  Když jsme čekali dlouhé hodiny na vlak, byla dobrá jakákoliv sušenka, oplatka… tyčinka. Cokoliv. Někomu stačily cigára.