Do Lažánek mne pozvala Natasha, protože tam byla chystaná víkendová akce na prožívání emocí s pomocí balkánské muziky a meditací. Znal jsem ji z Prahy. Chodili v partě do čajoven a povídali.  V té době měla přítele který byl takový měkko-drogový experimentátor, ale tohle asi nebylo pro něj úplně zajímavé.  A tak Natasha pozvala na akci mně.

Akce se v Lažánkách konala ve velkém domě, kde byl v půdním prostoru velký sál s příjemnou, dřevěnou podlahou. Tam se konaly akce, meditace i tance.  Přes noc se spalo na podlaze na karimatkách. Jídlo bylo připravené společné, vegetariánské, docela v pohodě. Víc už si nevzpomenu.

Víkendová akce byla plná lidí, kteří se neznali, ale na místě se poznávali a byli většinou na stejné vlně. Nejvíc asi partnerské dvojice.  My dva jsm si tam dělali sparing-partnery, u některých meditací to nebylo potřeba u některých ano a bylo to fajn. Dělali jsme různé relaxační cviky, dýchání, meditace. Vědomá práce se svým vnímáním, s emocemi.

Nejdynamičtější pak bylo v závěru živé vystoupení balkánské kapely, která hrála energickou muziku. Ta v nás všech účastnících kurzu měla uvolnit energii, nechat naprosto uvolnit emoce, prostě vyčistit si duši i hlavu. To potvrzuji, to se s tou hudbou opravdu dalo dělat. Těšili jsme se od začátku.

Ve volné chvíli před koncem víkendu jsme se také šli podívat k nedalekému lomovému jezírku. Bylo hluboko v lomu, mezi stromy, mělo špatný přístup k vodě, takže to ani nebylo na koupání. Obešel jsem okolo a pak šel zase zpátky. Nedaleko kvetly pole a louky, pozoroval jsem kytky a cítil jsem se celkem ok, i když zároveň osaměle. Natasha si to taky užívala,  ale asi jinak.

V neděli se jelo zpátky domů, už nevím jakým způsobem, jestli to bylo autem nebo vlakem s Natashou nebo bez ní. Bylo to pěkné.