Choustník a smažené brambůrky

V dětství jsem byl na několika letních táborech a tenhle byl jeden z nejlepších. Už tedy nevím kde to bylo, ale snad si na to vzpomenu později. Jedna z táborových výprav byla i na zříceninu Choustníka.

Z té si nepamatuji nic.. ale nevim jak se to vedoucím povedlo, ale vzali nás do nedaleké obce Choustník, kde v místním zemědělském družstvu měli přidruženou výrobu. Vyráběli z vlastních brambor smažené lupínky.  Tak jsme se tam podívali na to jak to dělají – a především jsme si každý mohli koupit pytle bramborových solených lupínků, co hrdlo ráčilo. Byly skvělé, čerstvé a velmi levné.

Myslím že po mnoha letech se tato firma stala úspěšnou výrobnou lupínků.. jejich první smažení začalo  v Choustníku 🙂

Cestou zpět jsme jeli na korbě nákladní dodávky.. a už nevím jak se to seběhlo, ale jednomu děcku se z velkého horka udělalo mdlo. Okamžitě jsme zastavili a mladá slečna vedoucí, která s námi jela, vzala z basy jedno pivo, otevřela zátku zubama (!) a pivo vylila na děcko aby ho ochladila. To bylo docela duchapřítomné a dodnes si to pamatuji.

Na tom dětském táboře byly i táborové akce jako „puťák“ kdy jsme vyrazili do samostatného tábořiště uprostřed lesa. První co jsme dostali za úkol bylo vykopat díru na latrínu a vykopat díru na uskladnění potravin v chladu. Pochopitelně že daleko od sebe.

Za tmy byla nějaká lesní táborová hra.

V závěru celého letního tábora byla i maškarní akce, všichni měli tradiční dětské masky.. Já jsem s kamarádem neměl žádnou připravenou masku, takže jsme vymysleli netradiční masky: Oba dva jsme byli „Agenti firmy Plazivka“ Což bylo to, že jsme měli na sobě velké kartony papíru spojené provázky (karton vpředu a karton vzadu). Na těch reklamních papírech bylo barevnými fixy velkými písmeny napsáno kdo jsme a co nabízíme. Byly tam většinou nějaké nesmyslné služby, nesmyslné prodeje, které vypadaly vážně, ale ve skutečnosti bylo jasné, že to je velký podvod a legrace. A k tomu různé malůvky postaviček, které to vysvětlovaly. Pak jsme měli ještě nějaké čepice z papíru.

V soutěži o nejlepší dětskou masku jsme se neumístili, ale maskami s tímhle nápadem jsme byli unikátní, předběhli o generaci svou dobu. To jsme ještě netušili, že se to jednou stane realitou.